Nejde-li o klasickou akvizici, management buy in/out, restrukturalizaci, nebo prosté odkoupení „otravné“ konkurence, bývá motivem pro vstup investora ambice k hospodářskému růstu. A to je spojeno s potřebou finančních zdrojů. V ČR je i řada společností se růstovým potenciálem, které z různých důvodů nejsou schopny získat zdroje na rozvoj svého podnikání, transakční financování, nebo odvrácení předlužení. Zároveň ale mnoho úspěšných subjektů aktuálně řeší otázku zhodnocení svých volných zdrojů. Proto i v ČR došlo k nárůstů využití venture kapitálu a kapitálu spravovaného Family office kancelářemi pro různé angel investory, jakožto flexibilního zdroje financování.
Vstup investora do společnosti je strategicky důležitý, může firmu naboostovat a odpálit k cíli. Jde ale také o „chůzi po tenkém ledě“. Ztráta motivace kvůli neschopnosti se dohodnout na podmínkách, často znamená konec záměru, nebo i firmy. Investoři chtějí své slovo při zásadních rozhodnutích a kontrole smysluplného využití své investice a příjemci investice zase usilují o udržení kontroly nad svým nápadem, často celoživotním dílem, nebo požadují omezení odpovědnosti. Příprava firmy na vstup investora je citlivý, odborně komplexní projekt, s cílem dospět k win-win řešení.
Pro budoucí společné podnikání je esenciální přehledné nastavení společenské smlouvy – resp. vyvážená pravidla nejméně pro zásadní hlasování, obsazování řídících a dozorčích orgánů, převoditelnost podílů (zabrání např. odchodu klíčových osob, chrání minoritáře atd.), změny výše základního a vlastního kapitálu (řeší rizika squeeze-outu, freeze-outu, či převzetí majority při konvertibilních úvěrech, nebo vracení příplatků). Volba bezpečné, ale motivační metody, jak se na řízení i zisku podílí klíčoví zaměstnanci, rovněž náleží profesionálovi.
Součástí přípravy na vstup investora je vždy daňová a právní prověrka. Profesionální připravenost firmy na tyto prověrky je klíčová, protože „kostlivce ve skříni“ investor neocení, naopak žádá slevu nebo od záměru ustoupí. Zejména u IT firem, je nutno si položit řadu palčivých otázek ohledně duševního vlastnictví, licencí a převodů autorských práv. Správnost, úplnost a věrohodnost evidencí i korporátní dokumentace je základ.
Zásadní význam má také volba efektivní metody „implementace“ investora do společnosti z daňového a transakčního hlediska. Jde např. o otázky zdanění dividend, nebo při tzv. exitu, nastavení vnitřního transferpricingu (zejména pokud je společnost financována úvěrem od investora či zahraniční firmou), budoucí úvěruschopnost (např. vliv poměru vlastního a cizího kapitálu), nebo vliv transakcí na valuaci firmy. Právě to může přispět k výrazně rychlejší návratnosti, zisku, potažmo získání investice.
Známí investoři také musí zvážit opatření k eliminaci reputačních rizik u těch investic které se nemusí podařit nebo jsou kontroverzní, nebo také opatření pro eliminaci paniky na trhu např. při vstupu renomovaného investora do startupu, což má nežádoucí vliv na tržní cenu podílů.
Pak je to už téměř „snadné“ dojde ke klasickém převodu podílu s předáním (části) managementu, případně kombinovanému s příplatkem mimo základní kapitál (často kapitalizací pohledávek), nebo zvýšení základního či vlastního kapitálu, či vkladu podílu do společné holdingové společnosti. Když se ale nedaří, úvěr poskytnutý investorem je splatný, navíc zaručený příjemcem, který je ještě povinen koupit bezcenný podíl zpět, to nelze závidět. A lépe na tom není ani investor co koupil ve firmě podíl, zaplatil vývoj aplikace a pak zjistí, že k jejímu provozu firma nevlastní všechna práva a bude platit dalších 15% na srážkové dani za licenci do zahraničí. Důvěra je nutná, ale naivita se trestá. Nedostatek péče na počátku nezřídka vyústí v překvapivé náklady, ale i nepřátelské převzetí společnosti. Jenže risk je zisk a kapitál znamená růst, kterého jinak nelze dosáhnout.
(20. 1. 2022 - ekonom.cz)
