Úvěrové firmy obcházejí zákon. Půjčují i bez licence, dlužníci nejsou chráněni

12. června 2018

Úvěrové společnosti, které poskytují nebankovní půjčky, objevily trik, kterým se chtějí vyhnout přísnější regulaci. Místo toho, aby splnily přísné podmínky a zažádaly si o licenci ČNB, dělají ze svých dlužníků „podnikatele“. Na novou praktiku upozornil portál Finanční a ekonomické informace.

Z 60 tisíc subjektů, které donedávna v zemi poskytovaly nebo zprostředkovávaly nebankovní půjčky, jich o licenci požádalo jen několik set. A pouhých 85 z nich dosud splnilo náročná kritéria a licenci, která je nově k tomuto podnikání nutná, skutečně získalo.

Drtivá většina úvěrových subjektů o zisk licence ani neusiluje. A část z nich našla způsob, jak ve své činnosti pokračovat, aniž by se musela omezovat například limity sankcí a nákladů na vymáhání dlužné částky. Svým klientům doporučují, aby se účelově stali podnikateli.

Většina z nich tak půjčuje lidem peníze dál. „Předtím jim ale doporučí, aby si zařídili jakýkoliv živnostenský list,“ citoval portál Tomáše Karla, obchodního ředitele společnosti ProCredia. „Najednou je z fyzické osoby osoba podnikající a může si půjčit zcela nechráněna regulací a zákonem,“ popsal Karl způsob, jak dnes neseriózní společnosti obcházejí platnou legislativu a dohled centrální banky.

„Když to řeknu opravdu drsně, tak tam si teď mohou de facto dělat, co se jim zlíbí. A praxe ukazuje, že tak, bohužel, činí,“ doplnil Karl. Nekalou metodu pracovně nazval „úvěrem na ‚mokré IČ‘“. Ti, kdo na doporučení stát se podnikatelem přistoupí, většinou netuší, co riskují.

Na podnikatele se totiž nevztahují ustanovení právních předpisů o ochraně spotřebitele. „Pokud by se úvěrovaný dostal nevýhodným úvěrem do insolvence, může nést obrovské riziko osobní odpovědnosti z titulu porušení péče řádného hospodáře,“ vysvětlil některé z možných dopadů Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies.

Podle Rudolfa Cejnara, ředitele společnosti Profi Credit, lze očekávat, že na českém trhu i přes jeho výraznou kultivaci bude dále nelegálně působit spousta subjektů bez licence. „Právě na ně by se měly orgány státní správy i neziskové organizace nyní soustředit,“ upozorňuje Cejnar s tím, že přísné podmínky ČNB pro udělení licencí byly schopny splnit pouze opravdu důvěryhodné společnosti.

Zákonnými požadavky pro získání licence ČNB jsou například kapitál 20 milionů korun, prokazatelnost původu peněz, důvěryhodnost vedení firmy či předpisy upravující podnikání. Zákon mimo jiné nařizuje také povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

Zákon o spotřebitelském úvěru měl pročistit trh od neseriózních firem, kvůli jejichž praktikám, vysokým poplatkům a úrokům mají statisíce lidí finanční problémy včetně exekucí a osobních bankrotů.

Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací mělo koncem letošního března problém se splácením krátkodobých úvěrů 281 tisíc lidí. Sdružení Solus uvedlo, že na konci března mělo dluhy po splatnosti více než sedm procent dospělých občanů Česka.

Z údajů společnost CRIF pak vyplývá, že za posledních deset let prošlo insolvenčním řízením přes 133 tisíc fyzických osob a téměř 43 tisíc podnikatelů. Nějakou exekuci, jak letos informovala Otevřená společnost, má na krku téměř desetina obyvatel nad 15 let, celkem jde o 863 tisíc lidí. A tři a více exekucí má skoro půl milionů lidí.

Zdroj: denik.cz

Zpět na výpis novinek

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.