Novela ZOK - opět se zpřísňuje, ale někteří už vědí…

18. května 2020

Členové orgánů korporací nesou obrovskou odpovědnost. Určit kde začíná nebo končí, navíc když podnikání přirozeně a logicky souvisí i s obchodním rizikem je za současné legislativy někdy velmi těžké a hlavně nejisté…a od 1.1.2021 kdy nabude účinnosti novela ZOK, lépe nebude. 

Insolvenční správci navíc dostali do ruky nástroj – resp. kompetenci, na základě které mohou prostřednictvím soudu, získat více peněz do majetkové podstaty zadlužené společnosti. Pokud totiž bude členu statutárního orgánu prokázáno, že porušil povinnosti a přispěl tak k úpadku společnosti, bude povinen nahradit rozdíl mezi celkovým objemem dluhů společnosti a majetkem, který zůstal v podniku. Značné užívání a tendence k nadužívání tohoto nástroje je nabíledni. Řada firem se proto obává i případných sporů ohledně splnění insolvenčního testu dle § 40 odst. 1 ZOK, povinného při vyplácení zisku. Svůj soukromý majetek proto čím dál více podnikatelů chrání svěřenskými fondy, jelikož majetek ve fondu je de facto nedotknutelný.

Některé firmy měly z mnoha důvodů, vč. těch shora uvedených, jako svého jednatele jinou firmu. Nově však bude každá právnická osoba vykonávající funkci člena orgánu v kapitálové společnosti povinna, aby bez zbytečného odkladu po jmenování do funkce zmocnila konkrétní fyzickou osobu, která splňuje zákonné požadavky a předpoklady pro výkon dané funkce a která právnickou osobu při výkonu funkce zastoupí.

Řada podnikatelů tato opatření vnímá za přemrštěná či rovnou jako „poslední kapku“, zvlášť když ohrozit firmu ale i jejich soukromý majetek může např. problém s ručením za DPH svého obchodního partnera. Roste proto množství případů,  kdy jsou aktivity v ČR provozovány  prostřednictvím odštěpného závodu zahraniční právnické osoby (řádně daňově rezidentní zahraniční firmy), který však dle zákonů ČR, nemá právní osobnost. Mateřská společnost jako taková přitom také nepodléhá české legislativě.

Pro ty kteří navíc chtějí chránit své soukromí a obchodní tajemství, může také být značně důležitý fakt, že vzhledem ke skutečnosti, že odštěpný závod není dle jeho zákonné definice ani právnickou osobou, ani svěřenským fondem, povinnost zápisu do evidence skutečných majitelů na odštěpný závod zahraniční právnické osoby nedopadá a  tento názor reflektuje i dosavadní výklad Ministerstva spravedlnosti.

Také otázky související se zvěřejňováním účetních záznamů (vč. detailů) do sbírky listin podle § 69 písm. a) ZoVR jsou složitější, neboť tato povinnost bude podmíněná jejím vymezením v právním řádu, jímž se daná osoba řídí. Osoby z EU a EHP přitom dle ust. § 70 ZoVR nemusí ukládat do sbírky listin veškeré dokumenty, neboť je jim nařízeno pouze ukládání účetních záznamů vyžadovaných právním řádem, jímž se zahraniční osoba řídí, ač zákon o účetnictví tyto výjimky neuvádí.

 

Zpět na výpis novinek

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.