ÚTĚK DO UHER A HONGKONGU

15. ledna 2018

Tisíce českých podnikatelů přesouvají sídla svých firem do zahraničí. Hitem je kromě tradičního Kypru či Malty i Maďarsko

Jiří Písařík vybudoval v Česku jednoho z největších obchodníků s elektřinou a plynem Bohemia Energy. Už čtvrtým rokem se však o část firmy soudí s bývalým partnerem Tomášem Bártou, který mu původně pro firmu sháněl nové zákazníky. Oba se teď dohadují, kolik tomu druhému náleží, a o vypořádání stamilionových částek mají úplně jiné představy. Písařík i proto pro Bohemii Energy postupně vytvořil novou mateřskou společnost v Nizozemsku, pod kterou celý majetek převedl. "Právní prostředí pro zahraniční expanzi je v Nizozemsku stabilnější, s delší historií. Investorovi tak poskytuje vyšší ochranu jeho investic" říká Písaříkova mluvčí Hana Novotná. Písařík, stejně jako mnoho dalších českých byznysmenů, má značnou nedůvěru ve vymahatelnost práva v Česku a věří, že v zahraničních jurisdikcích svůj majetek ochrání lépe. V jeho uvažování hraje značnou roli vzpomínka na největší arbitráž českého státu se společností CME kvůli "ukradené" televizi Nova, která ve výsledku přišla stát na deset miliard korun.

Do Uher

Týdeník Euro nyní, na základě dat společnosti Czech Credit Bureau, podrobně zmapoval, jaké firmy v posledních pěti letech opustily Česko a do kterých zemí se odstěhovaly. Data z Czech Credit Bureau, která spravuje databáze firem v Česku (viz graf Už jsme venku), je třeba interpretovat pozorně. V případě fyzických osob se za změnu sídla firmy počítá i změna bydliště. Proto je na prvních dvou místech Slovensko a Ukrajina, země, s nimiž je Česko velmi těsně ekonomicky propojeno. Ze Slovenska a z Ukrajiny do Česka míří každý rok tisíce lidí za prací a s nimi migrují i firmy. Zpět "domů" si někdy převádějí své firmy i slovenští byznysmeni. Příkladem je Slévárna Zetor, která patří slovenskému výstředníku Zoroslavu Kollárovi. Střední a velké firmy nejčastěji míří do stabilních západoevropských destinací. Do top pětky států, kam se tzv. ready made firmy, tj. připravené hotové právní struktury prodávají nejvíce, patří Británie, Malta, Kypr, Nizozemsko a Lucembursko. "Na rozdíl od minulosti je čím dál častějším motivem ochrana rizik. V Česku se například absolutně nepodařilo eliminovat riziko šikanózní insolvence," dodává další důvod Michael Dobrovolný, manažer "dvojky" na trhu přípravy zahraničních firem Smart Companies. Velmi častým důvodem je podle něho i ochrana soukromí. Někteří byznysmeni z různých důvodů prostě "nechtějí být vidět". České firmy přesunem do zahraničí řeší také přetrvávající "syndrom Východu", kdy Česko nemá ještě pořád v zahraničí potřebný zvuk. "České eseróčko prostě nevypadá při obchodování se Spojenými státy dobře" dodává Dobrovolný. Část firem si podle něj od přesunu slibuje i nějaký daňový efekt. Problém je však v prokazování toho, že firma v zahraničí skutečně působí. Řeší se to tak, že manažeři na Kypr či Maltu jednou za čas zaletí a vedou tam firemní jednání. Zmíněné destinace v poslední době svou popularitou vytlačují Nizozemsko či Lucembursko, které jsou dražší. "Dnes firmy vidí, že stejný efekt jim udělá daleko menší a na správu jednodušší Malta, Kypr nebo Hongkong. To je velmi zajímavá jurisdikce" říká Dobrovolný. Populární loni podle něho byl i Mauricius, kde jsou tříprocentní daně. Pro startupy je pak hitem Estonsko, které nedaní zpětné investice do firem. Proti svým konkurentům v Česku tak získávají výhodu. E-shopy a menší firmy jdou zase do Hongkongu, kde nemusejí platit DPH.

Tisíce eur

Podle lidí z oboru se hodně firem těší i na brexit, protože v souvislosti s ním se v Británii probírá otázka snížení daní. A loni získala na oblibě také jedna nečekaná destinace na východ od Česka. "V roce 2017 odešlo poměrně dost firem do Maďarska, kde udělal Viktor Orbán devítiprocentní daň na všechno. Jsou to často zajímavé firmy, které část holdingu mají v Maďarsku," říká Dobrovolný. Když však někdo chce do zahraničí z daňových důvodů, stojí ho to hodně peněz. Jak už bylo řečeno, je nutné dokázat, že v nové zemi firma opravdu působí. Samotné pořízení firmy stojí od desítek tisíc do vyšších stovek tisíc korun. Ale to je jen pořízení. Návazná správa a náklady záležejí na šíři podnikání, jak obsáhlé audity firma musí vykazovat, na rozdílných standardech účetnictví (například na Maltě není běžné klasické evropské IFRS). To jsou další tisíce eur, které firmy vynakládají.

Kyperská enkláva

Je třeba říct, že tyto firemní "útěky" mají v Česku poměrně dlouhou tradici. A také že převádění firem pod mateřské holdingy v zahraničí neznamená, že by jejich majitelé do zahraničí přenášeli své továrny, převáželi stroje a zařízení či přesouvali management. Zmíněná Bohemia Energy platí daně v České republice. Stejně tak třeba firmy ze skupiny PPF Petra Kellnera, která už dlouhé roky sídlí rovněž v Nizozemsku. PPF se tím ráda chlubí. Podle mluvčí Zuzany Migdalové zaplatily Kellnerovy firmy za rok 2016 na dani z příjmů 2,2 miliardy korun a na sociálním a zdravotním pojištění za své zaměstnance odvedly téměř 1,7 miliardy korun. I Kellner má sídlo v Nizozemsku z bezpečnostních důvodů. "Skupina PPF, podobně jako řada jiných firem, má domicil v Nizozemsku zejména kvůli stabilitě, bezpečnosti a předvídatelnosti právního prostředí této země" říká Migdalová. Kromě toho však má řadu firem registrovaných na Kypru, kde má i několik desítek zaměstnanců. Na Kypru je ostatně celá enkláva českých firem od investiční skupiny Penta přes skupinu J&T Finance až po podnikání uhlobarona Pavla Tykače. Obava o vlastnická práva a majetek je tak suverénně nejčastějším motivem odchodu do zahraničí. "Daňové důvody jsou na ústupu. Požadavky českých úřadů na prokázání toho, že nový držitel je opravdový vlastník a že v zahraničí vykonává nějakou činnost, jsou čím dál častější"říká vedoucí partner oddělení finančního poradenství společnosti Deloitte Miroslav Svoboda. O tom, že neplatit daně v Česku se nevyplácí, se přesvědčil developer CTP. Firma Čechoholanďana Remona Vosse nelegálně vyváděla prostředky do zahraničí. Finanční správa mu za to v roce 2011 vyměřila daňový doplatek ve výši několika desítek milionů a Nejvyšší správní soud v roce 2016 agresivní daňové plánování a zneužití práva firmy potvrdil. Vossovi právníci vymysleli komplikovanou restrukturalizaci skupiny CTP, kdy si jednotlivé firmy v Česku, Nizozemsku a Lucembursku přeprodávaly podíly, aby těm českým vznikla ztráta a nemusely platit daně. "Pokud jde o vnitropodnikové převody (transferové ceny), jsou finanční úřady mnohem tvrdší než dříve. Když se podíváte na statistiky, nárůst vyměřených nedoplatků je dramatický," říká Lukáš Randa, partner firmy Akont, která je jedničkou v prodeji nově vytvořených firem v zahraničí. Jeho slova potvrzuje i Svoboda, podle něhož se za posledních několik let rozjely kontroly mnohem víc. "Finanční úřady mají větší, až přehnané sebevědomí. Věří, že mají velké krytí, takže si můžou víc dovolit a jdou na hranu pravidel. Máme příklady, že se řízení zkracuje, aniž by se mohl poplatník v první fázi doměření daně bránit," dodal. Drsný přístup úřadů ještě akceleroval po nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí v roce 2014. Za dobu jeho vlády nad státní kasou se jen do západoevropských jurisdikcí přesunuly tisíce firem. Pokud se jejich vlastníci tolik bojí o svůj majetek a hledají záchranu v zahraničí, o českém právním a podnikatelském prostředí to nevypovídá nic dobrého.

Zdroj: Euro.cz

Zpět na výpis novinek